26. listopadu 2012

Zkouška ZZO

V sobotu 17.11. nadešel velký den a naše zkoušková premiéra. Konečně jsme proměnili plány v činy a odhodlali se ke zkoušce základní ovladatelnosti podle národního zkušebního řádu. Naštěstí se nevyplnily mé obavy z deštivého počasí, které by asi našemu fajnovkovi nevyhovovalo.
Zkoušky probíhaly na cvičáku ZKO U Viaduktu, kam jsme na jaře přesídlili z borského klubu. Seško se 6 psů na zkoušku ZZO, 1 na ZM a 2 na ZVV1, posuzoval pan rozhodčí Josef Zábranský.

zahájení zkoušek

Na řadu jsme šli hned jako druzí, byl to celkem fofr a ani jsem si nestihla Voodyho namotivovat, jak jsem měla v plánu. Naštěstí to vůbec nevadilo a i přes mou nervozitu mi Voody dokázal, že je kabrňák, který to zvládá levou zadní. Pokud chce :-)

jdeme na to

No a jak to celé probíhalo?

Přivolání - hned z prvního cviku jsem měla celkem obavy, protože Voody občas prostě odmítá odejít. Však taky proč by to dělal, když ho stejně budu za chvíli volat zpátky. Tentokrát ale na povel "volno" vypálil jak neřízená střela rovnou k Brunovi (americký buldog), který se chystal na dlouhodobé odložení. Naštěstí se nešel rvát (i když by určitě rád, protože Bruno má prý dostatečnou velikost na úhlavního nepřítele pro malého šíleného teriéra). Hned na první zavolání stejnou rychlostí přiběhl ke mně a krásně předsedl, takže prvních 10 bodíků bylo v kapse. Dost se mi tím ulevilo a alespoň část nervozity opadla.
Ovladatelnost na vodítku - no co k tomu dodat, to je prostě naše slabina o které dobře vím. Aby na mě Voody dobře viděl, chodí daleko od nohy, což je sice praktické (neplete se mi pod nohy), ale na zkouškách nežádoucí. Navíc jako by zapomněl, jak jsme trénovali oční kontakt, celou dobu si čuchal, což mě tedy mrzelo, protože to umíme rozhodně líp. Nakonec tedy ztráta 3 body.
Polohy sedni, lehni - takové body zadarmo. Bezproblémové a rychlé předvedení a chvilka oddychu pro paničku.
Odložení za pochodu vleže - tak to byl další cvik, ze kterého jsem měla obavy. Bylo mi jasné, že tady plný počet bodů nezískáme ani náhodou. A taky že ne. Voody zůstal (standartně) sedět a lehl si až když jsem se otáčela. A ještě na mě koukal s úsměvem a výrazem "hele mámo, jak pěkně ležím". Takže nakonec ztráta další 3 body za jinou polohu a její změnu.
Aport - no a následoval aportík. Viděla jsem, že ho činka zajímá, takže by to mohlo proběhnout bez problémů. Bohužel ho zajímala až příliš, takže při odhození vstal a udělal pár krůčků. Zbytek ale už byl bezchybný, takže jen 1 bodík dolů a výtka, že jsem si dostatečně nenastudovala zkušební řád... že jsem psa mohla držet za obojek. Vysvětlování, že normálně tohle nedělá a tudíž jsem ho držet nechtěla, aby z toho nebyl nervózní, že je něco jinak, by bylo zbytečné. A já byla spokojená, že to nejhorší z poslušnosti už je na námi.
Dlouhodobé odložení - poslední cvik, kterého jsem se vůbec nebála. Naštěstí se Voody zachoval jako vzorňák, i když u mě nervozita a nepozornost zafungovala a já mu místo "lehni" a "zůstaň" dala pouze jeden povel "lehni" a vesele odkráčela. Už po pár krocích mi to došlo a celou dobu, co byl odložený, se modlila, aby vydržel. A vydržel, takže opět plný počet bodů.


dlouhodobé odložení

Po krátké pauze následovaly speciální cviky. Voody opět předvedl estrádu ve stylu "nenávidím náhubek a dám to pořádně najevo", ale jakmile zahlédl míč, vyrazil ho ulovit. Přivolání za ztížených podmínek ale zvládl opět na jedničku, nechal míč míčem a přiřítil se ke mně. Následovalo ověření chování ve skupině osob. To byla legrace do doby, kdy nás rozhodčí přesunul tak, abychom byli naproti druhému psu. Dokud byli s Adamem vedle sebe, bylo to ok, ale naproti sobě... zaačala jsem cítit vibrace ve vodítku. Naštěstí byl cvik ukončen asi 2 sekundy před tím, než Voody na Adama začal štěkat. Takže v pohodě a zbýval poslední speciální cvik - chování přivázaného psa nechaného o samotě. A to už jsem věděla, že máme vyhráno, protože když Voodyho někde uvážu, nasadí výraz týraného psa, sedí, kouká směrem, kterým jsem odešla, a čeká. takže další výborné splnění a měli jsme to za sebou.

Nakonec tedy pouze ztráta 7 bodů a celkový výsledek:

53 bodů, prospěl výborně

Takže máme konečně alespoň nějakou zkoušku splněnou a do příštího roku velké plány. Rádi bychom pokořili ZMMP a záchranářské zkoušky ZZZ a ZZP1, tak uvidíme, jestli nám štěstí bude přát i nadále.

doma samozřejmě čekala Voodyho zasloužená odměna :-)

23. listopadu 2012

Zpátky ve výcviku

Ačkoli jsem poslední dobou neměla vůbec čas aktualizovat blog, neznamená to, že jsme zaháleli. Naopak. Vrhli jsme se opět s vervou do výcviku a opět toho spoustu zažili a poznali. Mates je naštěstí pohodové a rozumné dítě, které si na rodiče nevymýšlí žádné zákeřnosti a všechny tréninky a pobyt na cvičáku spokojeně prospí, takže můžeme s Voodym zlepšovat jak poslušnost, tak hledání.
Za zmínku jistě stojí seminář poslušnosti a pachových prací s Milanem Olivou u nás na cvičáku. Byl to takový první impuls k tomu začít s Voodym stopovat a konečně se přiblížit splnění zkoušky ZZZ. Během léta a podzimu jsme se dostali dokonce tak daleko, že jsme se na zkoušky přihlásili. Ale bohužel... člověk míní, Mates mění... ze zkoušek jsme se museli odhlásit, takže snad na jaře je konečně pokoříme.
Nesmím také zapomenout na báječných pár dní na Spáleništi s královehradeckou brigádou a veselý Branný závod U Viaduktu, o kterých ještě určitě články zpětně doplním. Největší novinkou je ale splnění naší úplně první zkoušky, o které budu psát vzápětí.
Užíváme si aktivního podzimu a štěkáme co to dá, tak se těšte na další zprávy od nás :-)