Zasněžené štěkání

9. 12. 2012 - Kaznějovské polesí

Už se o tom včera mluvilo, ale když dneska panička vzala do ruky batoh a krabičky, tak to byla jistota. Ráno byla venku sice zima, ale svítilo sluníčko, tak by to mohlo bejt fajn odpoledne. Mates zase zdržuje, ach jo. Když už konečně vyrazíme, tak za Třemošnou už není jenom zataženo, ale začíná tam něco poletovat. A to nemluvim o tom, že je všude nějak zbytečně bílo. Poslední kilometr před náma a už je jasný, že dneska nejedeme na plochy, ale spíš na lavinovou přípravku. Ach jo, už by mohlo bejt zas jaro. Parkujeme u Modrýho kříže. Ségře zase hráblo a snaží se ve sněhu přebarvit na bílo. Za chvilku dorazila ještě Gina s Arťasem a Vločka (kéž by byla jediná) s Bonnie.

Na nic nečekáme a rozjíždíme první kolo. Sněhu přibývá, ale pořád cítím pevnou zem pod nohama. Nemam rád zasněžený zmrzlý louže! Při druhém kole se zas panička předvedla, to by jeden brečel. Vyšle mě doprava od cesty, tak běžím. Sonduju, rekognoskuju, pátrám, čmuchám, běžím a běžím. Vítr ve vlasech, namrzlej podvozek, dřu jako kůň a furt nic. Vona si spletla cestu a oba figuranti jsou tedy na druhý straně. No já myslel, že mi šlehne.

Gina s Arťasem museli už domů a tak jsme se na závěr vyběhali jenom s kóliema. Jo, ještě bych zapomněl, že se páníčkovi konečně podařilo přinutit štěkat Ninu, tak uvidíme, co z toho bude, ale žádný zázraky nečekejte. Hlavně už nebude ujídat moje odměny jen tak za nic.

Tak zas příští tejden.
Pic Voody

Zkouška ZZO

V sobotu 17.11. nadešel velký den a naše zkoušková premiéra. Konečně jsme proměnili plány v činy a odhodlali se ke zkoušce základní ovladatelnosti podle národního zkušebního řádu. Naštěstí se nevyplnily mé obavy z deštivého počasí, které by asi našemu fajnovkovi nevyhovovalo.
Zkoušky probíhaly na cvičáku ZKO U Viaduktu, kam jsme na jaře přesídlili z borského klubu. Seško se 6 psů na zkoušku ZZO, 1 na ZM a 2 na ZVV1, posuzoval pan rozhodčí Josef Zábranský.


zahájení zkoušek


Na řadu jsme šli hned jako druzí, byl to celkem fofr a ani jsem si nestihla Voodyho namotivovat, jak jsem měla v plánu. Naštěstí to vůbec nevadilo a i přes mou nervozitu mi Voody dokázal, že je kabrňák, který to zvládá levou zadní. Pokud chce :-)


jdeme na to

No a jak to celé probíhalo?

Přivolání - hned z prvního cviku jsem měla celkem obavy, protože Voody občas prostě odmítá odejít. Však taky proč by to dělal, když ho stejně budu za chvíli volat zpátky. Tentokrát ale na povel "volno" vypálil jak neřízená střela rovnou k Brunovi (americký buldog), který se chystal na dlouhodobé odložení. Naštěstí se nešel rvát (i když by určitě rád, protože Bruno má prý dostatečnou velikost na úhlavního nepřítele pro malého šíleného teriéra). Hned na první zavolání stejnou rychlostí přiběhl ke mně a krásně předsedl, takže prvních 10 bodíků bylo v kapse. Dost se mi tím ulevilo a alespoň část nervozity opadla.
Ovladatelnost na vodítku - no co k tomu dodat, to je prostě naše slabina o které dobře vím. Aby na mě Voody dobře viděl, chodí daleko od nohy, což je sice praktické (neplete se mi pod nohy), ale na zkouškách nežádoucí. Navíc jako by zapomněl, jak jsme trénovali oční kontakt, celou dobu si čuchal, což mě tedy mrzelo, protože to umíme rozhodně líp. Nakonec tedy ztráta 3 body.
Polohy sedni, lehni - takové body zadarmo. Bezproblémové a rychlé předvedení a chvilka oddychu pro paničku.
Odložení za pochodu vleže - tak to byl další cvik, ze kterého jsem měla obavy. Bylo mi jasné, že tady plný počet bodů nezískáme ani náhodou. A taky že ne. Voody zůstal (standartně) sedět a lehl si až když jsem se otáčela. A ještě na mě koukal s úsměvem a výrazem "hele mámo, jak pěkně ležím". Takže nakonec ztráta další 3 body za jinou polohu a její změnu.
Aport - no a následoval aportík. Viděla jsem, že ho činka zajímá, takže by to mohlo proběhnout bez problémů. Bohužel ho zajímala až příliš, takže při odhození vstal a udělal pár krůčků. Zbytek ale už byl bezchybný, takže jen 1 bodík dolů a výtka, že jsem si dostatečně nenastudovala zkušební řád... že jsem psa mohla držet za obojek. Vysvětlování, že normálně tohle nedělá a tudíž jsem ho držet nechtěla, aby z toho nebyl nervózní, že je něco jinak, by bylo zbytečné. A já byla spokojená, že to nejhorší z poslušnosti už je na námi.
Dlouhodobé odložení - poslední cvik, kterého jsem se vůbec nebála. Naštěstí se Voody zachoval jako vzorňák, i když u mě nervozita a nepozornost zafungovala a já mu místo "lehni" a "zůstaň" dala pouze jeden povel "lehni" a vesele odkráčela. Už po pár krocích mi to došlo a celou dobu, co byl odložený, se modlila, aby vydržel. A vydržel, takže opět plný počet bodů.



dlouhodobé odložení


Po krátké pauze následovaly speciální cviky. Voody opět předvedl estrádu ve stylu "nenávidím náhubek a dám to pořádně najevo", ale jakmile zahlédl míč, vyrazil ho ulovit. Přivolání za ztížených podmínek ale zvládl opět na jedničku, nechal míč míčem a přiřítil se ke mně. Následovalo ověření chování ve skupině osob. To byla legrace do doby, kdy nás rozhodčí přesunul tak, abychom byli naproti druhému psu. Dokud byli s Adamem vedle sebe, bylo to ok, ale naproti sobě... zaačala jsem cítit vibrace ve vodítku. Naštěstí byl cvik ukončen asi 2 sekundy před tím, než Voody na Adama začal štěkat. Takže v pohodě a zbýval poslední speciální cvik - chování přivázaného psa nechaného o samotě. A to už jsem věděla, že máme vyhráno, protože když Voodyho někde uvážu, nasadí výraz týraného psa, sedí, kouká směrem, kterým jsem odešla, a čeká. takže další výborné splnění a měli jsme to za sebou.

Nakonec tedy pouze ztráta 7 bodů a celkový výsledek:

53 bodů, prospěl výborně

Takže máme konečně alespoň nějakou zkoušku splněnou a do příštího roku velké plány. Rádi bychom pokořili ZMMP a záchranářské zkoušky ZZZ a ZZP1, tak uvidíme, jestli nám štěstí bude přát i nadále.

doma samozřejmě čekala Voodyho zasloužená odměna :-)

Zpátky ve výcviku

Ačkoli jsem poslední dobou neměla vůbec čas aktualizovat blog, neznamená to, že jsme zaháleli. Naopak. Vrhli jsme se opět s vervou do výcviku a opět toho spoustu zažili a poznali. Mates je naštěstí pohodové a rozumné dítě, které si na rodiče nevymýšlí žádné zákeřnosti a všechny tréninky a pobyt na cvičáku spokojeně prospí, takže můžeme s Voodym zlepšovat jak poslušnost, tak hledání.
Za zmínku jistě stojí seminář poslušnosti a pachových prací s Milanem Olivou u nás na cvičáku. Byl to takový první impuls k tomu začít s Voodym stopovat a konečně se přiblížit splnění zkoušky ZZZ. Během léta a podzimu jsme se dostali dokonce tak daleko, že jsme se na zkoušky přihlásili. Ale bohužel... člověk míní, Mates mění... ze zkoušek jsme se museli odhlásit, takže snad na jaře je konečně pokoříme.
Nesmím také zapomenout na báječných pár dní na Spáleništi s královehradeckou brigádou a veselý Branný závod U Viaduktu, o kterých ještě určitě články zpětně doplním. Největší novinkou je ale splnění naší úplně první zkoušky, o které budu psát vzápětí.
Užíváme si aktivního podzimu a štěkáme co to dá, tak se těšte na další zprávy od nás :-)

Skoky do vody

Nikdo neví jak to přesně začalo, ale stalo se to, že se Voody dostal na druhou stranu řeky a nemohl zpět. U vody je prostě problém, že pes tak nějak ztrácí půdu pod nohama a to malejm pejskům nemusí dělat dobře. Jak se ale dostat zpátky, když Voodymu nikdo neřekne, že to může přejít po lávce, kterou má nad hlavou?

Nezbývá než skočit...


2012_06_16 - Voodyho skok do řeky from Ondrej Bluma on Vimeo.

Štěňata



Vision Voodoo z Jeřeně



Celine Mandylion

Voodymu a Puce se v CHS Z Bukovských lesů narodila 27.5. čtyři krásná štěňata - samé holčičky. Přejeme jim hodně zdraví, hodné páníčky a spokojený a pořádně akční parsoní život.



Gina



Gita

Ginny Gilded

Gája


Více informací na stránkách chovatelské stanice http://www.zbukovskychlesu.websnadno.cz/

Matěj

V pondělí 30.4. se mi narodil malý dvounohý bráška. Sice jsem nejdřív nevěděl, jestli ta divně vonící a kňourající věc je nová hračka nebo večeře, ale po pár očicháních mi došlo, že to je paničky štěně, co měla v břiše. Páníčci se báli, abych mu něco neudělal a moc nežárlil, ale já jsem přece velký a rozumný brácha, tak na něj dávám pozor a pořádně ho hlídám, jestli mu někdo něco nedělá.



První očichání



Brácha patří do smečky



Venčíme se společně





Narozeniny

Protože se nám to v rodině pěkně sešlo, duben je měsícem oslav. Všechny jsme tedy spojili do jedné a využili velikonočního volna k oslavě...

4.4. - máma svátek
7.4. - Voody 5. narozeniny
8.4. - Ebi 4. narozeniny
18.4. - Indy 3. narozeniny
24.4. - Nina 5. nalezeniny (přivezena z útulku)
26.4. - Míša 29. narozeniny

Sutiny Kaznějov

Někdo se v osmém měsíci těhotenství válí doma a heká, já jsem radši vzala Voodyho na další výcvik. Pěkně se nám to teď sešlo, takže jsme mohli trénovat skoro každý víkend. Musíme si to užívat, dokud můžeme, přeci jen nás brzy čeká minimálně na 2-3 měsíce pauza.


Parádní sutinka pro náš trénink

 Tentokrát jsme si dali pro oba spíš takový oddychový trénink. Voodymu narozdíl ode mě sice pohyb po suti nedělal problém, ale minule měl hledání opravdu dlouhé a těžké, takže jsme si to dneska udělali spíš motivační.


Dostat se k figurantovi bylo dílem okamžiku.



Člověk v rouře - žádný problém. Našel jsem ho a jdu dál.

V Kaznějově jsme si pěkně potrénovali a Voody si zase zkusil práci s jinými lidmi než obvykle. Sluníčko dost hřálo, takže jsme toho nakonec měli oba dost a těšili se domů na zasloužený odpočinek. A teď už jen doufáme, že se ještě zvládneme dojet podívat na další společný trénink plzeňské záchranné brigády do Domažlic v půlce dubna. No uvidíme :-)

Úplně odrovnaná velryba po dopoledni stráveném na sutině :-)

Výcvik v Třemošné

V neděli 11.3. jsme se konečně dostali na výcvik jinam než do Dobřan, zamířili jsme do areálu bývalé keramičky v Třemošné u Plzně. Ve velké hale plné uskladněného materiálu se psi museli orientovat na velkém prostoru a proplétat se mezi pytli. Vítr prostorem pěkně profukoval a točil se, takže to opravdu neměli jednoduché. Druhou část hledání jsme strávili v prostoru pecí, kde si museli poradit ve tmě a na pro chůzi nepříjemném povrchu.
Výcvik to byl opravdu dlouhý a pro psy i psovody celkem náročný, ale jeden z nejlepších za poslední dobu. A báječné je, že se do Třemošné můžeme zase někdy vypravit. Tento areál je opravdu pro trénink skvělý a různorodý a určitě ho rádi znovu využijeme.


2012_03_11 - Třemošná from Ondrej Bluma on Vimeo.

Trénink - plochy

První březnový víkend jsme se konečně po dlouhé době vypravili zase na trénink plošného vyhledávání. V lesích u Rokycan jsme tentokrát trénovali zpočátku odbíhačky, ale pak už i trošku delší a obtížnější hledání. Taky jsme zjistili, že potřebujeme natrénovat vysílání určeným směrem, protože to se Voodymu moc nechtělo. A opět jsme se utvrdili v tom, že Voody jde cíleně figurantovi po hlavě a potřebuje štěkat přímo do obličeje. Takže do budoucna to chce začít intenzivně trénovat na figuranty, ke kterým se přímo nedostane, a měli bychom se začít věnovat vysílání na cíl.

Jak se Voody dokáže vetřít úplně všude se můžete podívat...


2012_03_03 - Voody a celta from Ondrej Bluma on Vimeo.

A ještě několik fotek...


Sešlo se nás opravdu hodně.




Domlouvání strategie hledání.





"Zapomněl jsem pudr" :-)



Záchranářská rychlovka v Dobřanech

Výhodou toho, že jsem teď doma, je to, že si můžeme bez problémů dát dopolední výcvik i v týdnu. Takže jsme vyrazili opět do Dobřan trochu si zaštěkat. Voodymu jsme tentokrát schovali figuranta třeba do hluboké temné díry nebo na okno. Snažíme se taky volit takové úkryty, aby už se k figurantovi nedostal a nemohl si "sáhnout". Postupujeme sice pomalu, ale dalo by se říct, že celkem úspěšně :-)

Něco málo z výcviku ve videu....


2012_02_16 - Výcvik from Ondrej Bluma on Vimeo.

Posouzení luxace patelly

Tak když už jsme absolvovali vyšetření na dědičné oční vady, rozhodli jsme se vypravit ještě do Prahy na posouzení patell. Ráno jsme odvedli Ninušku do školky a vyrazili na vlak. Pak ještě dlouhá cesta metrem až na Černý most, kde už nás očekával na veterinární klinice Parník pan doktor Bonk. Voody byl jako vždy v pohodě a klidně ukázal panu doktorovi bříško na kontrolu tetovacího čísla. To se ovšem dalo spíš jen tušit, protože celé dopoledne pršelo a tetování bylo nejen zarostlé zimním kožíškem, ale navíc i pěkně zablácené. Tak ještě kontrola čipu a šlo se na to. K naší velké radosti se nám dostalo od pana doktora pochvaly, jak je Voody pěkně nasvalený a v dobré kondici. Navíc obě kolena naprosto bez problému a také s uznáním dobré stavby těla. Pak už jen chvilka papírování a hurá na vlak a zpátky do Plzně :-)

luxace patell 0/0

Záchranářský výcvik v Dobřanech

Do nového roku jsme opět vstoupili tréninkem, 8.1. jsme sbalili krabičky a vyrazili zase do Dobřan. Voody je šikovný a krásně všechny vyštěkal.

 

Hledám, hledám...

 

... a našel jsem ho :-)












Trénovali jsme jednoduché prohledávání objektu, ale taky hledání ve tmě nebo figuranta schovaného v díře. Každopádně jsme si zase skvěle užili den.


2012_01_08 - Výcvik from Ondrej Bluma on Vimeo.